Česko má nejvyšší propad daňových příjmů. Má více šetřit

672
Cesko
Ilustrace: Pixabay.com

Mezinárodní měnový fond [MMF] vyzval vlády, aby začaly šetřit. Národní rozpočtová rada upozornila, že Česko patří z hlediska konsolidace veřejných financí vůbec k nejhorším v EU.

MMF zhoršil letošní výhled růstu české ekonomiky na 3,8 procenta, když ještě na jaře ho odhadoval na 4,2 procenta. Zároveň vyzval vlády, aby začaly po zvýšených výdajích za pandemii covid-19 šetřit.

„Mají-li věřitelé důvěru, že jsou vlády fiskálně zodpovědné, vlády budou snáze financovat své dluhy a prodlužovat splatnosti půjček,“ uvedl ve své zprávě Fiscal Monitor.

Doporučil, aby si země stanovily jasnou výdajovou a příjmovou politiku na příští tři roky až pět let. Jako příklad dobré praxe uvedl Velkou Británii, která již oznámila, že od roku 2023 zvýší daně firmám. Upozornil i na Izrael, v němž dojde k omezení státní podpory pro produktivní lidi, kteří jsou dlouhodobě bez práce.

ČR je z hlediska konsolidace veřejných financí nejhorší

K vývoji českých veřejných financí se vyjádřila také Národní rozpočtová rada [NRR]. Ta připravila studii Srovnání tempa plánované fiskální konsolidace v zemích EU. Z ní podle Rady vyplývá, že rozsah fiskální konsolidace v Česku plánované Ministerstvem financí ČR, se ze všech úhlů pohledu jeví jako nedostatečně ambiciózní.

„Česká republika totiž ze srovnání vychází jako jedna z nejhorších unijních zemí. Přičemž je zřejmé, že za tento výsledek může především oblast daní, které zde poklesly nejvíce ze všech zemí EU,“ uvedla rozpočtová rada.

0,5% konsolidace veřejných financí ročně je málo, varuje NRR

Zopakovala, že pandemie covidu-19 vedla v Česku v posledních dvou letech k razantnímu nárůstu deficitů veřejných institucí a celkovému zhoršení stavu veřejných financí. Přičemž k tomuto zhoršení přispěla vládní opatření, která ale s pandemií často přímo nesouvisela. Tím došlo k rozvolnění zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Zároveň vyjádřila naději, že konsolidace veřejných financí v trochu ambiciózní podobě, než je plánována nyní, bude patřit mezi priority nové vlády.

Jak vychází Česko oproti ostatním unijním zemím

Ve své studii NRR uvádí, že Česko je mezi zeměmi EU z hlediska plánované konsolidace veřejných financí tou nejméně ambiciózní zemí. Ambicióznější jsou i země, které s dluhy bojují dlouhodobě. Jako jsou Řecko, Kypr nebo Portugalsko. Lépe na tom jsou ale i severské země, Irsko, Maďarsko, Polsko, Chorvatsko, Slovinsko, Německo a Rakousko.

NRR varuje před odsouváním konsolidace veřejných financí

Podle NRR všechny unijní státy plánují strukturální deficit v roce 2024 nižší než v roce 2021. Což platí i pro Česko, stejně jako pro něj platí to, že jím plánovaný strukturální deficit v roce 2024 zůstává mezi unijními zeměmi nejvyšší.

„Obecně platí, že země s vyšším počátečním deficitem vykazují vyšší fiskální úsilí. […] Česká republika opět vzhledem k poměrně vysokému počátečnímu strukturálnímu deficitu vykazuje podprůměrné fiskální úsilí, které je v rámci všech zemí EU jedno z nejnižších,“ konstatuje studie.

Tuto skutečnost NRR pak dává do souvislosti se srovnáním příjmů unijních zemí. Zde je Česko po Maďarsku a Řecku zemí s třetím největším propadem příjmů. Pokles příjmů z daní je pak podle NRR v ČR v rámci zemí EU nejvyšší.

Struktura změn příjmů veřejných rozpočtů [rozdíl 2024–2020]

[Zdroj: NRR]

Česko přitom podle Rady patří mezi země, které plánují v EU omezit výdaje nejméně [šestý nejnižší pokles výdajů]. A to v situaci, kdy investice mají v následujících čtyřech letech spíše stagnovat, zatímco v jiných zemích počítají s jejich růstem.

Konsolidace veřejných rozpočtů v Německu a Švédsku

Za dobrý příklad v přístupu ke konsolidaci veřejných rozpočtů dává NRR Německo a Švédsko. Německo mění výši příspěvků na sociální zabezpečení a sahá do daňových příjmů. Týká se to hlavně příjmů daně z výroby a dovozu, zde dochází ke zvýšení. Naopak tamější ministerstvo financí snižuje daně u nízkopříjmových a středněpříjmových skupin. Zároveň zjednodušuje daňové postupy, modernizuje systém vymáhání daní a posiluje spolupráci na evropské úrovni v oblastech koordinace daňové politiky.

Zamrazilová z NRR varovala před opakováním krize z 30. let

Ve stejném duchu podle NRR postupuje Švédsko. Přesto, že tamější vláda tlačí nákladné „zelené“ investice, snížila daňové zatížení práce a ubrala na výdajích. Největšími škrty v tomto ohledu prochází položky náhrady zaměstnanců a mezispotřeby [rozdíl v roce 2024 oproti roku 2020 činí -1,9 % HDP], sociální platby [-1,9 % HDP] a dotace [-1,3 % HDP].

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here